Po dlouhém období, kdy to vypadalo, že střídavě jím tiramisu a další sladkosti, jsem se odvážila Vám představit jeden z tradičních italských pokrmů, který si v Čechách ještě nevydobyl své místo na slunci hned vedle gnoči a taglyjatele. Konečně recept plný porozumění, tradic, lásky, bez cukru, šlehání, kynutí. Jídlo, které ne příliš vábně vypadá, ale velmi vábně chutná /a pokud jste chudý student, nebo jen nežijete, abyste jedli, je ještě vábnější pro vaší peněženku/. Pasta s čočkou.
Přiznávám, že to není příliš fotogenický pokrm... |
Já vím, zní to blbě. Zní to skoro tak blbě jako pasta s bramborami /která ale nejen blbě zní, ta i blbě chutná, takže to nechceš/, pasta s cizrnou /pokud milujete cizrnu, dobrý, pokud ne, taky to nechceš/, pasta s fazolemi a pasta s hrachem. Ale je to překvapivě konzumovatelné, až bych skoro řekla, že vynikající, vhodné pro vegany i vegetariány /recept pro breathatariány zatím nemám, se omlouvám, něco v italské gastronomii ale jistě vypátrám/ a naprosto nejvhodnější v zimních měsících, neboť díky notné dávce chili zahřeje.
Potřebovat budete:
- 200g čočky /a jiní sejí šošovici/
- 3 lžíce olivového oleje
- 4 lžíce rajčatové omáčky /sugo, passata - protlak fakt nefunguje/
- 1 nohu řapíkatého celeru
- 1 malou cibuli
- 1 větší mrkev
- 600 ml zeleninového vývaru
- 80g pancetty
- větvičku rozmarýnu
- sůl, pepř, peperoncino /čili chili/dle chuti
- 350g těstovin /v místních podmínkách se používá tzv. "pasta corta mista" - jde o jakési "zbytky" a úlomky menších druhů těstovin, když si tam nebudete chtít dát zrovna flíčky a kolínka, můžete si tam dát celkem co chcete/
Začněte močením čočky, dejte jí alespoň 2 hodiny, ušetří Vám to následně spoustu útrap a zklamání.
Cibuli, řapíkatý celer a mrkev nakrájejte na mikro-kousky, čím menší, tím lepší. Tady se přiznávám k místní vychytávce - tento základ zvaný "soffritto" se dá koupit už namražený, připravený, voňavý, jako nový. Do rozpáleného oleje zvrhněte zeleninu a nechte několik minut restovat. Následně přidejte ještě pancettu nakrájenou na kousky /taktéž k dostání už připravená, v Itálii očividně nemusíte nic a pečení holubi zde lítají přímo do dutiny ústní/, pokračujte v restování.
Do základu vhoďte zcezenou namočenou čočku, promíchejte a přidejte 4 lžíce rajčatového suga, po dalším promíchání následuje snítka rozmarýnu a zeleninový vývar, sůl, pepř a trochu mletého chili /co kdo snese/. Celá směs se nyní pod poklicí bude vařit cca 40 minut /zkrátka až se uvaří čočka/.
Kamarádova variace s nakládanými slávkami a petrželí! |
Posledním krokem jsou těstoviny, které se vmísí mezi čočkový základ /vyndejte v téhle fází rozmarýn, dobrého nepálí/ a zalijí se /pro začátek/ 4 naběračkami vroucí vody. Těstoviny je třeba uvařit a jak budou nasakovat vodu, musíte je hlídat, aby neutekly aby se nepřipálily a abyste z toho neměli beton. Pro představu by celá směs měla připomínat konzistenci kaše, napůl tekutá, napůl tuhá, vroucí vodu tak přidávejte podle uvážení a vlastních preferencí - pasta e lenticchie se dá jíst jako hustá polévka i jako těstovinová směs. Podávejte po dovaření těstovin na skus, ideálně posypané parmazánem.
Pac a pusu
Martuccia
Žádné komentáře:
Okomentovat