Jak jsem vždycky toužila mít foodblog aneb Torta di pere e ricotta

Já prostě míluju foodblogy. Míluju jídlo, což je teda na mně samozřejmě vidět, míluju ho jíst, míluju se na něj koukat, míluju si o něm číst a míluju ho vařit, smažit i péct. Kdybyste mi chtěli někdy udělat radost, kupte mi něco do kuchyně od rozkošných formiček na soufflé až po Apetit kuchařku a nechte mě pro Vás něco uklohnit, vážně.

Byť jsem chudý student ždímající EU v zahraničí, svého patlání v kuchyni se nevzdávám. A jelikož už mám konečně TEN BLOG, můžu přestat obtěžovat své přátele na sociálních sítích fotkami s trapnými komentáři o vlastní zručnosti a můžu svůj um přesídlit sem /instagram je pro mě malé pole působnosti, pardon/. Kdyby tahle směska osobního deníčku měla rubriky, přibyla by do něj dneškem další kolonka - žranice. Od cukrových pusinek přes flákotu masa až po veganské-raw-blamáže, najdete tady vše, protože já vařím a vařím a je mi jedno, co. Italská kuchyně zbavená Ládi Hrušky i Jirky Babici v celé své nahotě a podle Martucci, můžete se inspirovat k nedělnímu obědu i se přihlásit do Prostřeno, můžete si ťukat na čelo, co jsem si to zase vymyslela a můžete být znechuceni, jak je libo. Bude Vám to ale chutnat. Protože ode mě každému chutná. Tak dobrou chuť!

Začneme něčím jednoduchým, co zvládne každý, kdo se nenarodil s oběma rukama doleva, obyčejným koláčem s hruškami a ricottou. Ale je famózní, tchýni oslníte raz dva, Vaší babičku Vaše snaha prakticky rozpláče, úspěch zaručen.

Potřebovat budete:

• 1 listové těsto /jste-li zdatné kuchařinky, jistě si ho vylístkujete doma, jste-li líné lemry v Itálii jako já, koupíte si ho hotové, a jste-li extra tragické líné lemry jako moje spolubydlící, koupíte si jej již vyválené/
• 250g ricotty 
• 1 vejce
• 4 hrušky
• 1 lžíce cukru 
• 1 echt poctivý český vanilkový cukr /či vanilkové aroma, ale já si sem přivezla ten rozkošný žlutý pytlíček, čili se musím pochlubit, že ho mám a ukázat Italům, jak je naše gastronomie na výši/
• oříšek másla
• kůra z jednoho citronu 
• skořice 

Na pánvi rozehřejte máslo, na něj bez okolků vrhněte hrušky zbavené jadřinců a nakrájené na měsíčky, nechte změknout a zhnědnout /ne do spálena, prosím/, zaprašte skořicí a nechte chladnout. Celý proces netrvá déle než 10 minut. Ricottu /to jest ricotta, ne tvaroh, ano/ smíchejte s cukrem, vejcem a citronovou kůrou. 

Těsto umělecky rozprostřete do koláčové formy, přimáčkněte okraje, propíchejte dno vidličkou /pozor, ať nevykrvácí!/ a natřete sýrovou náplní, na kterou poklaďte hrušky do uměleckých obrazců. Pečeme 15-20 minut na 180°. Máte-li, na rozdíl ode mě, horkovzdušnou troubu, pozor! Je to úplně jedno, jen Vám chci říct, že se máte, že Vám závidím a měli byste si jí vážit.

Koláč chutná teplý grandiózně, ale bolení břicha nemá nikdo rád, takže budeme tvrdit, že nejlepší je vychlazený. Buon appetito!

Pac a pusu

Martuccia